Ekonomalaš sosiálaveahkki
Ekonomalaš sosiálaveahkki galgá sihkkarastit ahte dus lea doarvái ruhta duhtadeaddji birgejupmái jus it sáhte ieš háhkat birgejumi barggu čađa dahje eará sisaboađu čađa.
Govvádus
Ekonomalaš sosiálaveahkki galgá sihkkarastit ahte dus lea doarvái ruhta duhtadeaddji birgejupmái jus it sáhte ieš háhkat birgejumi barggu čađa dahje eará sisaboađu čađa.
Dás oaivvilduvvo birgejumiin ruhta eallindárbašiidda nugo borramuššii, viessoláigui, elrávdnjái ja dárbbašlaš biktasiidda. Dát veahkki lea dábálaččamus veahkehanmálle. Sáhtát maid oažžut veahki ovdamearkka dihte loana bokte dahje suohkana loatnadáhkádusa bokte. Dat lea vuosttažettiin áigeguovdil jus jáhkket ahte don sáhtát máksit ruovttoluotta dán loana.
Ulbmiljoavku
Sii geat eai veaje birgehit iežaset barggu dahje eará boahtogálduid bokte.
Kriterat/eavttut
Mii áigut konkrehtalaččat árvvoštallat du duohta dárbbuin. Ekonomalaš sosiálaveahkki lea riekti mii rievtti mielde addojuvvo eavttuid haga. Soaittát šaddat duođaštit makkár eará Sáhttet biddjot eavttut veahkeheapmái. Sáhttet dáhttut du duođaštit makkár eará vejolašvuođaid leat iskan:
- Leatgo ohcan ássandoarjaga
- Leatgo geavahan iežat vuoigatvuođaid oažžut vejolaš oadjoortnegiid
- Leago dus oktavuohta NAV:in gos válddát vuostá barggu dahje kurssaid
Gihppagat, áššebáhpárat, kárttat ja eará
Lover
Dát lea láhkageatnegas bálvalus.
Bagadus - mo čađahit dahje oažžut bálvalusa
Ekonomalaš doarjja máksojuvvo dábálaččat reaidaruhtan, ja lea du duohken movt geavahat dán ruđa.
Áššemeannudeapmi
Nav-kantuvra galgá háhkat daid dieđuid maid dárbbaša go galgá mearridit ášši. Dasto dahkko mearrádus. Dábálaččat čuovvu čilgehus oktan mearrádusain. Čuovvu álo vuođuštus jos lea vuordimis ahte šattat duhtameahttun mearrádusain. Jos vuođuštus ii čuovo, de sáhtát oažžut dan go válddát oktavuođa gielddain ovdalgo mearrádusa guoddalanáigemearri lea vássán.
Áššemeannudanáigi
Ohcamušat meannuduvvojit nu jođánit go vejolaččat. Meannudeapmi sáhttá maŋŋonit jos it sáhte duođaštit dan dili maid čilget ohcamušas. Dalle ferte áššemeannudeaddji váldit dutnje oktavuođa ja dáhttut lasi dieđuid.
Váidalanvejolašvuohta
Jos leat duhtameahttun mearrádusain, sáhtát guoddalit gildii ovdal áigemeari, mii lea golbma vahku dan rájes go ožžot mearrádusa. Čilge mainna leat duhtameahttun ja manin don oaivvildat mearrádus berre rievdaduvvot. Jos dárbbašat bagadallama, sáhtát váldit oktavuođa Nav:in. Jos Nav doalaha iežas mearrádusa, sáddejuvvo ášši viidáset Fylkkamánnii, gii mearrida galgá go guoddaleami váldit vuhtii.
Tenesta oppdatert: 13.05.2020 09:52