Dus lea riekti oažžut mánáidgárdesaji borgemánu rájes jus du mánná deavdá jagi maŋemusat loahpageahčen borgemánu dan jagi go ozat mánáidgárdesaji, ja leat ohcan ovdal váldosisaváldima áigemeari. Jus du mánná lea vuollel jagi, de sáhtát oažžut mánáidgárdesaji jus lea guoros sadji.

Mánáidgárdi galgá ovttasráđiid ja oktasaš ipmárdusain ruovttuin áimmahuššat máná fuolahusdárbbuid ja stoahkandárbbuid  ja ovddidit oahppama ja oahppahábmema, mii addá  vuođu máŋggabealat ovdáneapmái. Galgá váldit vuhtii

• máná agi
• doaibmadási
• sohkabeali
• sosiála, etnalaš ja kultuvrralaš duogáža

Mánát gaskal 0-6 jagi geat orrot suohkanis/gielddas

Dát vuoruhuvvojit sisaváldimis:

• Mánát geain leat heajut doaibmannávccat
• Mánát geaid mánáidsuodjalus áimmahuššá
• Mánát geat dárbbašit veahkkedoaimmaid mánáidsuodjalusas

Dasa lassin leat mánáidgárddiin iežaset sisaváldingáibádusat.

Ráđđehus mearrida jahkásaččat alimus váhnenmávssu, mii lea alimus haddi ovtta mánáidgárdesaji ovddas maid váhnemat galget máksit.

Suohkan galgá bearráigeahččat ahte váhnemat, geain lea eambbo go okta mánná mánáidgárddis seamma suohkanis, ožžot geahpeduvvon váhnenmávssu. Ii galgga mearkkašit maidege leat go mánát iešguđetge mánáidgárddis dahje mánáidgárddiin main leat iešguđetge eaiggádat.

Váhnemat galget oažžut unnimusat 30 % oarbinvuoládusa hattis nuppi máná ovddas ja unnimusat 50 % vuoládusa 3. dahje eanet mánáid ovddas.

Mánáidgárddi rámmaplána
Barn i flerspråklige familier
Rett til barnehageplass
Utdanningsdirektorates nettside om barnehager

• Dearvvašvuođaguovddáš
• PPB
• Mánáidsuodjalus

Suohkanis lea ovddasvástádus dán bálvalussii.

Forskrift om saksbehandling ved barnehageopptak
Barnehageloven
Barnevernsloven
Forskrift om foreldrebetaling i barnehager
Forskrift om rammeplan for barnehagens innhold og oppgaver
Forskrift om familiebarnehager

Suohkan galgá láhččit dili oktasaš sisaváldinprosessii ja sihkkarastit ovttalágán meannudeami sihke mánáid gaskkas ja almmolaš ja priváhta mánáidgárddiin. Mánáidgárdesaji ohca vásedin skoviin mii lea seamma buot mánáidgárddiid várás. Fertet deavdit ohcanskovi juohke máná nammii geasa ozat mánáidgárdesaji.

Bija mielddusin áššedovdi ásahusa cealkámuša jus du mánás lea riekti vuoruhuvvon mánáidgárdesadjái.

Mánáidgárdesaji juohkin galgá dáhpáhuvvat mearriduvvon sisaváldineavttuid mielde mat gusket mánáidgárddiide. Du sávaldagat ja dárbbut galget deattuhuvvot sisaváldimis. Jahkásaš váldosisaváldima oktavuođas galggat oažžut čálalaš dieđu das jus ja makkár mánáidgárdái leat ožžon saji. Jus it leat ožžon saji gosa ledjet ovddemusat háliidan, de lea dus riekti biddjot vuordinlistui dan mánáidgárdái.

Lassi sisaváldima oktavuođas mánáidgárdejagis galgá sidjiide geat čužžot ohcanlisttuin fállojuvvot mánáidgárdesadji mearriduvvon sisaváldineavttuid mielde. Juolludeapmi galgá dieđihuvvot čálalaččat. Ohcciid gaskas geaidda ii fállojuvvo mánáidgárdesadji lassi sisaváldima oktavuođas, galgá dušše sidjiide addot diehtu geain leat riekti vuoruhuvvot, jus mánáidgárdesadji fállojuvvo earáide.

Jus it leat ožžon vuosttaš itge nuppi sávaldaga mánáidgárdesadjái váldosisaváldimis, de sáhtát gáibidit čálalaš vuođuštusa dahje ákkastallama.

Jus it leat ožžon mánáidgárdesaji váldosisaváldima oktavuođas, de sáhtát váidit hilgojumi. Sáhtát maid váidit jus it leat ožžon vuosttaš itge nuppi sávaldaga ollašuvvat. Lassi sisaváldima oktavuođas sáhttet dušše sii váidit geain lea lága bokte mearriduvvon riekti vuoruhuvvon mánáidgárdesadjái. Dábálaččat leat golbma vahku váidináigi dan rájes go oaččut mearrádusa. Váidaga sáddet dan ásahussii mii lea mearridan ášši.

Jus suohkan gávnnaha ahte du mánná livččii galgan oažžut sávvojuvvon mánáidgárdesaji, de galgá vuosttaš guoros sadji fállojuvvot sutnje, maŋŋel go sidjiide, geain lea láhkamearriduvvon riekti vuoruhuvvon sadjái, lea fállojuvvon mánáidgárdesadji. Jus dutnje ii mihttojuvvo ášši, de manná ášši viidáseappot suohkana váiddalávdegoddái, mii lea váiddainstánsa.